The Queen T-shirt 3.

22. února 2015 v 11:31 | Elle Ratliff |  The Queen T-shirt (překlad)
Moi!x)
Jsem na horách, tak se mi povedlo přeložit další část The Queen T-shirt :3
Trošku kratší, potom už asi bude jenom jedna část, poslední. Sand se překlad líbí, nejsem v tom moc dobrá, ale ta povídka je tak úžasná, že jsem to musela přeložit, nechtěla jsem si to nechat pro sebe^^




Rufus se třásl strachy.
Stál před nemocničním pokojem, čekal, až vyjde doktor z toho zatraceného pokoje a řekne mu jak na tom Adam je. Tak strašně se bál, že nemohl ani v klidu sedět.
Oh, Brian a jeho otec ho zabijou.
Fanoušci.
No sakra, koncert!
Proč vlastně kurva vůbec omdlel? Adam vypadal vystresovaně, ale nemohl být natolik, aby omdlel, nebo mohl? Proč? Vždyť ani-
Tok jeho myšlenek se přerušil, když viděl doktora opouštět pokoj.
"PANE!" zakřičel a běžel k němu, málem do něj i vrazil.
"Klid chlape!" usmál se doktor. Rufus otevřel pusu ale doktor promluvil jako první.
"Předtím než cokoliv řeknete, pacient je v pořádku. Je vzhůru a tak za půl hodiny může odejít. Víte, po druhé kontrole? Jo. Nic není špatně, jenom byl trošku ve stresu. Nicméně, to bylo velmi neobvyklé u pana Lamberta, aby omdlel-"
"DĚKUJU!" Rufus doktora rychle, pevně objal a pak běžel do Adamova pokoje.
"Adame?" opatrně ho oslovil, když vcházel do pokoje. Určitě nečekal, že najde Adama s kolenama přitisknutýma k hrudi, a třesoucího se tichými vzlyky. Opravdu, Adam? Brečet? To bylo dost neobvyklé.
Adamova hlava se prudce otočila za jeho hlasem, snažil se při tom skrýt, že brečel, ale nebylo to k ničemu.
Rufus si povzdechl a začal Adama hladit po zádech, lehce na ně kreslil kruhy, snažil se utišit jeho pláč. "Já... Omlouvám se." Řekl slabě. "Měl jsem tě poslouchat, když jsi.. když.. no.. vůbec jsem netušil, že-"
"Že co?" zeptal se najednou Adam zděšeně.
Rufus si zkousl ret. "Když jsi.. omdlel.. nějaká tvá fanynka mi pomohla tě dostat z klubu a pořád brečela a cosi mumlala.. Zeptal jsem se, co říká a ona mi.. tak nějak mi vysvětlila co pro tebe to místo znamenalo.. že jsi tam potkal.. Oh Adame, opravdu se omlouvám!" Rufus se rozbrečel, jeho ramena se třásla tichými vzlyky.
"Je to v pohodě Rufe, přestaň brečet," řekl Adam, ohromený jak přátelský a starostlivý dokázal Rufus být. "Není to tvoje chyba, navíc," Adam polkl. "Přenesl se přes to."
Rufus se na něj podíval se slzami v očích. "Jak to víš?"
Adam si povzdechl, připravený odpovědět, když náhle jejich pozornost upoutaly nějaké zvuky.
Vypadalo to jako by byl někdo na chodbě a křičel na někoho finsky, ale bylo to dost tlumené, jak se sestřičky snažily toho člověka uklidnit.
Vtipné bylo, že se hlasy pořád blížily k pokoji, ve kterém byli on a Rufus.
Jak se hlasy přibližovaly, Rufus vyděšeně vstal a šel se podívat ke dveřím co se děje.
Všechno se to seběhlo tak rychle.
Zrovna když Rufus došel ke dveřím, někdo do něj vrazil, a oba spadli na zem. Rufus tiše nadával a kňučel na zemi, mezi tím, co si třel čelo.
Ale ta druhá osoba to nedělala. Místo toho rychle vstal, málem znovu spadl, jak se mu zamotala hlava, a zrovna ve chvíli, kdy Adam přemýšlel, co to je za člověka, zvedl hlavu.
Adam zalapal po dechu.
Stál tam, s krvavým čelem, zpocený a udýchaný, zrudlý Sauli s rozcuchanými vlasy a vykulenýma očima, zírajícíma na Adama.
Vypadalo to, jako by se všechno v tu chvíli zastavilo. Jediné, co bylo slyšet, bylo Sauliho lapání po dechu, jak zíral na Adama..
A vypadal až moc starlostlivě.
Adamovi se nedostávalo slov, když Sauli udělal pár kroků vpřed bez toho aby se na něj jen podíval, a najednou se zastavil, když do pokoje vrazila doktorka. Chvíli jí trvalo, než se vydýchala, potmo se z hluboka nadechla a podívala se zelenýma očima na Sauliho.
"Říkala jsem vám že je v pořádku!" vyštěkla. "Nemusel jste běžet pryč, když jsem s vámi mluvila! Podívejte se co jste udělal! Všichni pacienti jsou vzhůru! Neměl jste žádné právo.."
"Omlouvám se, dobře?!" řekl Sauli frustrovaně.
Adam se zachvěl. Bylo to skoro čtyři roky, čtyři zasrané roky, kdy naposledy slyšel ten hlas.
"Omlouváte se? Máte za co, pane Koskinene! Máte vůbec tušení jak těžké to je, zvládat sám celou nemocnici v tak mladém věku? Ne, nevíte! Jste jenom zatracený model, který-"
"Co tu děláš?" všichni ztichli, když Adam konečně promluvil, konečně dost odvážný se podívat na svého ex.
Sauli se na něj podíval, ale místo nervózního nebo starostlivého pohledu, který Adam očekával, Sauliho pohled byl ledový a bez emocí. "Chtěl jsem vědět jestli jsi v pořádku, myslel jsem že to bylo jasné." odfrkl si.
Dobře, to bolelo. Ale Adam to v tu chvíli ignoroval. "Proč?" řekl slabě. "Není to jedno? Bylo to vůbec někdy důležité? ČTYŘI ROKY jsi mě KOMPLETNĚ ignoroval, proč tě to najednou zajímá?"
Saulimu se to nelíbilo. Adam potřeboval vědět co se dělo, potřeboval vědět co ze Sauliho udělal.
"Vlastně ne," odpověděl Sauli, ignorujíc slzu na Adamově tváři, hned jak to řekl. Ale nehodlal přestat, Adam mu udělal mnohem horší věci, a za to musel platit. "Jde o to, pane Lamberte, že jsem vlastně mnohem víc odlišný než vy. Bál jsem se o člověka kterého jsem znal, ale ty, na druhé straně, jsi vykopl člověka, o kterém jsi prohlašoval, že ho miluješ, bez sebemenší lítosti. Oprav mě jestli jsem mimo." Dokončil s naštvaným pohledem.
Nikdo si nevšímal dvojího zalapání po dechu od Rufuse a doktorky.
"Copak, Lamberte, natolik jsi oněměl, že se nemůžeš ani pohnout? Fajn, sorry že jsem tě vyrušil, jsm rád že jsi v pořádku. A vítej ve Finsku, doufám že ti má rodná země dá to, co si zasloužíš." Sauli se naposledy podíval na Adama, cítil jak se jeho srdce roztříštilo, když viděl jak ztracený a zlomený Američan vypadal. Otočil se a běžel, dostatečně rychle aby si nikdo nevšiml jeho slz.
"POČKEJ!" Sauli prudce zastavil, když neznámý hlas zakřičel jeho jméno.
Rufus doběhl Saulimu a začal mluvit, ani ho nenechal otevřít pusu. "Ty jsi Sauli."
"Ne fakt, Sherlocku." odfrkl si Sauli. Rufus rychle zatřepal hlavou.
"Ne, mám na mysli, vím co se stalo mezi tebou a Adamem-"
"A?" řekl Sauli naštvaně. "Můj přítel na mě čeká venku, tak jestli ti to nevadí-"
"Není tvůj přítel." řekl Rufus otevřeně. "Ani ses přes to ještě nepřenesl-"
"Nemyslím si že by to byl tvůj problém! Ani tě neznám!"
"Ale já tebe znám! Podívej," hrubě chytil Sauliho za paži. "My dva si opravdu, OPRAVDU potřebujeme promluvit. O něčem tak šedém, jako je jeho Queen tričko, které máš právě na sobě."
Sauli ani neměl čas protestovat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama